Digitalizace: Evropané se příliš nesnaží
Evropské společnosti si v oblasti digitalizace vystavují spíše špatné vysvědčení, jak dokládá studie EOS „European Payment Practices“ z roku 2019. Je to zneklidňující, ale trvá to už léta.
- Pouze 49 % evropských podniků udržuje stupeň digitalizace na vysoké nebo velmi vysoké úrovni.
- Rozdíly mezi státy jsou velké, především německé společnosti si dávají špatné hodnocení.
- V oboru vymáhání pohledávek mají evropské společnosti v digitalizaci značné rezervy, většina zde stále spoléhá na ruční procesy.
Pokud jde o digitalizaci, nemají o sobě evropské podniky dobré mínění. Takové jsou aktuální výsledky studie EOS „European Payment Practices“ 2019. Pouze 49 % ze 3 400 dotazovaných ze 17 zemí vnímá svou společnost jako dostatečně digitalizovanou. „Od roku 2017 se tato průměrná hodnota nezměnila“, říká Justus Hecking-Veltman, Finanční ředitel skupiny EOS.
Podle studie EOS se vnímají východoevropské podniky z České republiky (60 %), ze Slovenska, Maďarska a Řecka (po 57 %) za vysoce až velmi vysoce digitalizované. V západoevropské části vedou Belgičané (58 %) a UK (55 %), Německo je s 26 % na konci seznamu.
Skutečnost, že německé podniky jsou na tom o tolik hůře než jejich evropští sousedé, je udivující. Pokud porovnáme odhad respondentů studie EOS například s indexem DESI, ukáže se nám jiný obrázek. Tento evropský index, který na základě objektivních kritérií měří míru digitalizace země, řadí Německo na dvanácté místo z 28 států EU.
„Digitalizace je trvalý proces, který vyžaduje kromě správného nastavení mysli také značné finanční zdroje“, zdůrazňuje Hecking-Veltman. „V případě EOS jsme například jen v minulém obchodním roce investovali zhruba deset milionů euro do digitálního rozvoje základního inkasního systému. Nezáleží na tom, zda se společnost řadí mezi průkopníky nebo opozdilce - žádnému z nich není dobré radit, aby se spokojil s tím, čeho už dosáhl a usnul tak na vavřínech.“
Velké regionální rozdíly.
Bylo by však příliš jednoduché označovat Evropu v oblasti digitalizace za zpátečnickou. Ve skutečnosti existují velké rozdíly mezi jednotlivými státy a obory. Podle indexu DESI jsou například velkoobchod a automobilový průmysl digitalizovány výrazněji než výrobci chemie a textilu. I v porovnání s USA je obrázek komplexnější. V Evropě sice chybí velcí provozovatelé online platforem a cloudových center. Zato zde mají společnosti náskok v zavádění internetu věcí (Internet of Things neboli IoT). Podle jedné ze studií společnosti Bain, která se specializuje na poradenství, realizují evropské průmyslové společnosti projekty v oblasti IoT třikrát rychleji než američtí konkurenti. Především automobilové koncerny získaly v oblasti Průmyslu 4.0 značný náskok.
Ruční správa upomínek v analogové podobě je nejen náchylná k chybám, ale zpravidla nedojde ke kontaktování zákazníka pomocí individuálně nejvhodnějšího komunikačního kanálu v nejlepší možný okamžik.
Co se týče tržních podmínek Evropa si nestojí tak špatně, jak se říká. Podle ekonomického výhledu OECD je podíl zaměstnanců, kteří nemají žádné znalosti v oblasti digitálních zařízení, v zemích jako je Německo, Belgie a Velká Británie, nižší než v USA. I překážky přeshraničního digitálního obchodu nejsou v Evropě většinou o moc vyšší nebo jsou dokonce menší než v USA, výjimky tvoří země jako je Polsko a Rusko.
Na poslední místa se řadí Polsko (vedle Řecka, Rumunska a Bulharska) i v celkovém hodnocení DESI v oblasti ekonomiky a společnosti. Do tohoto indexu patří takové faktory, jako je kvalita širokopásmové sítě a znalosti pracovníků v oblasti digitálních systémů. Na špici je zde Finsko, Švédsko, Nizozemsko a Dánsko.
Při pohledu na rozsah digitalizace v oblasti evropské správy pohledávek vidíme rezervy. Z počtu společností, dotazovaných v rámci studie EOS, má jen 41 % z větší části nebo kompletně digitalizovaný proces zpracování upomínek. „Ruční správa upomínek v analogové podobě je nejen náchylná k chybám, ale zpravidla nedojde ke kontaktování zákazníka pomocí individuálně nejvhodnějšího komunikačního kanálu v nejlepší možný okamžik“, varuje Hecking-Veltman. „Máme tu akutní nutnost jednat tak, abychom snížili míru výpadků v platbách.“