Proč lidé nesplácejí své dluhy?

Proč někteří lidé své dluhy platí, zatímco ostatní si dávají načas? Součástí odpovědi je behaviorální ekonomie a porozumění společenským trendům.

 

“We would never go into a bank and take out a loan for pizza and coffee and sneakers,” says the famous economist Dan Ariely. But by using their credit cards, some people accrue large debts for just these things, one at a time. In theory, a debt is a debt – in practice, our attitudes are much more complicated, as recent data shows.

Take the issue of cultural background: Depending on where they live, people feel different levels of guilt about owing money to friends, family, or credit institutions. As the 2017 EOS Debt Study shows, people in Russia and the USA feel a greater urge to repay the bank; in Germany, the duty to repay friends and family is stronger. That being said, the rate of paid debts has been increasing steadily over recent years, rising to a recovery rate of 83% in 2017.

Porozumění rozhodování podle behaviorální ekonomie

Na rozdíl od klasických ekonomických modelů, které předpokládají, že lidé jednají racionálně, se behaviorální ekonomie snaží porozumět zdánlivě iracionálním rozhodnutím. Z průzkumů vyplývá, že lidé s penězi zacházejí rozdílně na základě jejich zdroje a souvisejících záměrů. Je to podobné, jako kdyby si v hlavě založili různé účty na pokrytí různých typů výdajů. I když takové „mentální účetnictví“ může být iracionální, je pochopitelné, že někdo nechce vyrovnat nesplacené faktury penězi, které dostal k narozeninám.

Další zdánlivě iracionální chování: proč si lidé udržují současně dluhy s vysokým úrokem a současně vkládají na spořicí účty s nižším úrokem? To může mít mnoho důvodů, od snahy mít peníze k dispozici na nečekané výdaje, přes obavu, že dluhy budou zaplaceny z úspor, po nedostatek finančních zkušeností či nedostatek času na provedení potřebných kalkulací.

Jsou někteří lidé predisponovaní k úvěrovým rizikům?

Dluhová studie EOS 2017 dělí dlužníky do několika kategorií s různými postoji vůči riziku, poplatkům a splátkám: na straně jedné opatrnější „dluhům se vyhýbající“, „příležitostní dlužnící“ a „hypoteční dlužníci“ a na straně druhé „bezstarostní dlužníci“ a „půjčkoví narkomani“.

Pro většinu dlužníků je problémem dostupnost. Jörg Schweda, EOS Managing Director společnosti EOS Deutscher Inkasso-Dienst GmbH v Německu říká: „Pokud zvládneme restrukturalizovat dluhy tak, aby byly dostupné, můžeme lidi povzbudit ke krokům k bezdlužnosti.“ Co přesně znamená pro individuálního klienta dostupnost, je složitou kombinací psychologických rysů a objektivních okolností, jako je výše příjmu.

Četnost kategorií dlužníků podle EOS se výrazně liší podle země: zatímco v Rusku jsou půjčkových narkomanů pouhá 3 %, v USA do této kategorie spadá 15 % lidí. To vše naznačuje, že kulturní faktory hrají důležitou roli při určování osobní rysů, které zase naopak ovlivňují dluhové chování.
Portrait photograph of Jörg Schweda, Managing Director of EOS Deutscher Inkasso-Dienst (DID)

Jak zvýšit míru vymáhání dluhu?

Profesor Georg Felser, psycholog na Univerzitě Harz, říká na základě behaviorální ekonomie, že se všichni lidé snaží vyhnout se ztrátám, ale rozhodující je pohled na splácení dluhu. Někdo na splácení dluhu nahlíží jako na ztrátu. Pro jiného je to zisk, protože se tím odpoutává od staré zátěže. To platí obzvláště pro lidi s potřebou něco uzavřít.   

„Pro služby vymáhání dluhu je důležité povzbudit lidi k placení,“ říká Schweda. Určitě existuje i tvrdé jádro, které vůbec nemá v úmyslu dluhy splácet. Schweda pokračuje: „Jsou organizovaní a představují vážný problém pro společnosti, které potřebují vymoci dluhy, zvláště když jim životy zjednoduší rychlá půjčka přes internet Avšak není jich příliš mnoho. Obecně je třeba nahlížet na dluhovou problematiku jako na výzvu,“ doporučuje Schweda. „Pokud lidé nevidí cestu ze zadlužení, často splácení docela rychle vzdají. Vypracování efektivního plánu řízení dluhu (DMP) je výhodné a nákladově efektivnější pro obě strany. Řešení rozporů je lepší než vymáhání.“

Chuť na dluhy zvyšují hromadná média a snadné peníze

Vedle individuálních faktorů hrají roli i celospolečenské fenomény. Schweda říká: „Na lidi působí obrovský společenský tlak kupovat drahé věci, jako jsou chytré telefony a to správné oblečení, a to jen proto, aby je ostatní akceptovali. Je snadné dostat se do dluhů, když máme kreditní karty, bezúročné peníze a reklamy na to, že můžete mít cokoli a zaplatit později.“

Je to i hra na hledisko přítomnosti. Pro většinu lidí je současnost důležitější než budoucnost. Radost z nákupu přebije nevyhnutelnou bolest z platby, ať už je to kreditní nebo debetní kartou. Takže lidé koupí pravděpodobněji, protože mávnutí kartou nebolí. Avšak s blížící se splatností cítí bolest bez ohledu na předchozí odměnu, kvůli které platí méně pravděpodobně.

Podle britského Úřadu pro finanční jednání 3,3 milionů Britů bojuje s trvalým dluhem. Definováni jsou jako ti, kteří platí po dobu 18 měsíců více na úrocích a poplatcích než na snížení dluhu. Může být důvodem to, že se některé společnosti aktivně snaží profitovat z udržení lidí v dluzích?

„Toto není schůdný obchodní   model z mnoha důvodů. Ale i kdyby byl, bylo by to neetické,“ říká Schweda z pozice experta na německý trh. „Finančnictví by mělo pomoci lidem najít cestu z dluhů, ne je tam udržet.“

Osobní přístup je lepší

Schweda jej obhajuje takto: „Společnost se mění a vymáhání pohledávek se musí změnit s ní. To znamená komunikaci s lidmi pomocí média, které jim vyhovuje nejlépe, a jazyka, jemuž rozumějí. Na této frontě EOSu stále více pomáhají investice do nových technologií. Například umělá inteligence nám pomáhá ušít splátky na míru podle individuálních potřeb.“ Říká, že součástí odpovědi věřitelům je v prvé řadě vyvarovat se půjčování lidem, kteří mají problém své závazky řádně platit. Mnohé instituce, které úvěr schvalují nebo na něj prodávají, již k vyhodnocení úvěruschopnosti používají pokročilou technologii.
In order to calculate repayment plans acceptable for customers, these should be as personal as possible to them. With the help of artificial intelligence, technologies are becoming more and more advanced in tailoring the repayment to personal needs.
Přehodnoťme na závěr příklad Dana Arielyho. Je vždy špatný nápad půjčit si 20 000 euro na pizzu, kávu a tenisky? Záleží na okolnostech: pokud potřebujete splácet dluh na kreditní kartě s vysokým úrokem za nerozumné věci v minulosti, jste možná racionálnější, než to na první pohled vypadá. Správné vyhodnocení takové situace je právě na věřiteli.